Všem výše jmenovaným kritériím nejlépe vyhovoval developerský projekt společnosti SKANSKA CZ s návrhem AP ATELIERU Ing. arch. Josefa Pleskota. Ten byl vybrán ve dvoukolovém výběrovém řízení a nové sídlo banky citlivě zasadil do Radlického údolí, tedy lokality poskytující dostatečný prostor pro rozvoj – dopravně navíc velmi dobře dostupné díky stanici metra i konečné tramvaje. Výstavbou nového ústředí ČSOB v Radlicích tak byla zahájena nejen nová vlna urbanizace, ale také stabilizace celých Radlic.

Záměr architektů vytvořit moderní administrativní budovu jako flexibilní systém pracovních ploch, které umožní snadné přizpůsobení měnícím se potřebám banky, vyústil ve čtyřpatrový objekt s pátým ustupujícím poschodím a třemi podzemními podlažími. Stavba je 70 m široká a 210 m dlouhá, přičemž však nejde o monoblok, ale o šestici srostlých pavilonů organizovaných jako malé město. Komplex je propojen jednou centrální komunikací, v podstatě ulicí, která je vedená prvním nadzemním podlažím a tvoří tak ideální místo pro setkávání lidí. A stejně jako na leckteré ulici ve městě, i zde najdeme třeba restauraci, kavárnu, konferenční sál, bankomat, čítárnu s knihovnou, lékaře či zeleň s vodním prvkem a klidným posezením.

Prostor je strukturovaný tak, aby v něm bylo množství kopírovatelných jednotek dostatečně prosvětlených denním světlem a interiérově zařaditelných podle jednotného principu. Pracovní prostor je variabilní, dělený na open space a řadu jednacích místností či koutů. Všech 2 700 klasických pracovních míst je navržených tak, aby měl zaměstnanec dostatek denního světla a přirozený výhled ven. Denní světlo se do budovy dostává přes pět hlavních atrií, jimiž prochází již zmíněná ulice, dalších šest menších atrií je pak umístěno v jednotlivých pavilonech.

V případě nedostatku denního světla ke slovu přichází osvětlení umělé. To je v otevřeném kancelářském prostoru založeno na dvou systémech. Na přisazených stropních svítidlech v prostoru komunikační páteře a zároveň na stojacích lampách s přímo-nepřímým osvětlením, situovaných u každého pracoviště. Systém stropních svítidel je ovládán centrálně. Systém stojacích lamp je řízen automaticky a plynule, aby na pracovišti bylo dosaženo vždy alespoň 500 lx. Každá lampa má svou vlastní časovou křivku intenzity svícení, která je dána parametry jejího umístění (např. vzdáleností od fasády), její výkon je pak regulován dle jasu oblohy, směru slunečního světla a polohy žaluzií. Každý pracovník pak může zvýšit nebo snížit intenzitu osvětlení ovladačem přímo na lampě, přičemž ji lze pochopitelně úplně vypnout pomocí vypínače.

Nedílnou součástí celé budovy je vnitřní a venkovní zeleň. Je využíváno nejen jejích estetických účinků, ale i vysoké užitné hodnoty zelených ploch s pozitivním vlivem na kvalitu životního prostředí. Flora totiž pomáhá s redukcí hluku, prašností prostředí, přehřívání stavebních prvků a rovněž stabilizací mikroklimatu. Uvnitř budovy pak zeleň přispívá k okysličování a zvlhčování vzduchu, přičemž také stíní a člení prostor.

Rostliny vysázené v okolí budovy zajišťují splynutí stavby s přiléhající přírodou. Zeleň navíc vyplňuje i atria, kde se pne po fasádách, což opět zvyšuje integraci do zeleného prostředí. Pobytové zelené střechy mají rozlohu 7 000 m2 a skládají se z šestice krajinných zahrad s vyvýšenými pahorky, které jsou porostlé hájky stromů a stromových keřů s lučním podrostem. Pro vnější pozorovatele zeleň na střeše plynule přechází do okolních svahů. Zemina na střeše je místy navršena až do výšky 1,4 m, aby byl umožněn růst i středně vysokých stromů. Orientace zahrad ke světovým stranám symbolizuje odlišné koncepční pojetí. A tak zatímco severní část střešní krajiny navazuje svým charakterem na přírodní svah radlického údolí, zahrady s jižní expozicí připomínají svou skladbou dřevin slunné Středozemí. Významnou funkcí střešních zahrad je zároveň retence dešťových vod.

O parkovou výsadbu na terasách a střeše budovy se stará automatický systém zavlažování rozvedený k jednotlivým stromům a keřům. K zavlažování se ovšem používá dešťová voda, která se zachytává ve dvou nádržích v podzemí, kdy větší z nich má velikost plaveckého bazénu (zhruba 500 m3).

Už z výše uvedeného vyplývá, že budova byla navržena s maximálním ohledem na životní prostředí. Nejen, že vyrostla v rámci tzv. brownfieldu, který byl již v minulosti stavebně využitý, ale při stavbě byly v maximální možné míře využity přírodní materiály – dřevo, ocel, sklo a beton. Ekologicky je navržen i samotný chod budovy se snahou co možná nejvíce snížit její energetickou náročnost. Proto jsou zde využity pasivní i aktivní prvky energetického hospodářství. Tepelných úspor je tak docíleno například využíváním tepla, které vzniká přítomností lidí, provozem počítačů, ale provozem zařízení ve zvláštních prostorách, jako v datových místnostech, kuchyni či strojovně.

Vzduch je dovnitř přiváděn podokenními a podlahovými jednotkami, následně je pak odváděn přes chodby či přímo prostorem atrií do podstřeší, kde je po rekuperaci odváděn ven. Vzduchotechnický systém a elektromotorické otevírání oken většinu roku podchlazují vnitřní prostory chladnějším nočním vzduchem tak, aby byla využita tepelná setrvačnost stropů a betonových stavebních konstrukcí, což je usnadněno bezpodhledovým řešením budovy. Při vysokých vnějších teplotách začíná být přiváděný vzduch ochlazován a souběžně odvlhčován. V létě pak budova využívá pasivní prvky energetického hospodářství, především mobilních, automaticky řízených vnějších žaluzií a vnitřních rolet. Je však možné je ovládat i lokálně, kde lze navolit míru zatažení a sklon lamel. Po určité době se ale systém opět přepne zpět do automatického režimu. Je tak zabráněno opomenutí a trvalému vytažení žaluzií v době intenzivního slunečního svitu, které by neúměrně zvyšovalo tepelnou zátěž přilehlé části interiéru. V nočních hodinách během zimy pak stažené vnější žaluzie fungují jako dodatečná tepelná izolace objektu. Prosklená zastřešení atrií jsou zastíněna roletami, které jsou rovněž ovládány automaticky – a to dle slunečního svitu, polohy slunce a vnější teploty.

Jelikož projektem nového ústředí v Radlicích, pro které se vžila anglická zkratka NHQ (New Headquarters) bylo dosaženo všech cílů popsaných v úvodu tohoto textu, rozhodli jsme se přestěhovat i zbývající společnosti skupiny ČSOB do Radlic. Toto rozhodnutí se pak v roce 2013 stalo impulsem pro přípravy stavby druhé budovy ve svahu nad Radlickou ulicí. Budova dle návrhu ateliéru Chalupa architekti byla dokončena v roce 2019. Obě budovy jsou propojeny lávkou. Tím byl dovršen vznik skutečného kampusu. A protože Pleskotova budova je v kampusu tou severní, zkratka NHQ se může používat i nadále, ačkoli v návaznosti na polohu stavby se nově jedná o zkratku anglického spojení Northern Headquarters. Pro budovu z ruky bratří Chalupů se pak logicky ujala zkratka SHQ, tedy Southern Headquarters. O té si můžete do detailu počíst zde.