Znáte 3 nejčastější hackerské útoky na vaše peněženky?

06/2020

„Není nic staršího než včerejší noviny,“ říkal Karel Čapek. A tenhle článek je starý už víc než rok. Tak pozor, některé věci už nemusí platit. Možná raději mrkněte na aktuální články.

Internetoví podvodníci: jsou neúnavní a pořád to zkouší, i když jim to v drtivé většině pokusů nevyjde. Ale bohužel, i slepé kuře občas najde zrníčko a i na ten nejprůhlednější podvod někdo nakonec naletí. Přečtěte si tři nejčastější podvody, kterými se zločinci snaží dostat online k cizím penězům.

Phishingové e-maily a SMS

Už pár let je zdaleka nejpoužívanější taktikou útočníků e-mailový phishing. Tedy zprávy, která se tváří, že jsou od banky a naléhavě po vás chtějí údaje o platební kartě a hesla k internetovému bankovnictví. Drtivá většina lidí fintu prohlédne, ale to hackerům nevadí. E-mailů posílají tisíce a těch pár nepozorných uživatelů, kteří přeci jen naletí, jim stačí.

E-mail je pro útočníky ideální, obeslat hromadu lidí je vlastně nic nestojí. Protože je ale čím dál těžší obejít různé antiphishingové ochrany prohlížečů, setkáváme se v posledních letech často i s phishingovými SMSkami. Na ně jsou filtry krátké, lidi navíc při čtení SMS nejsou zdaleka tak obezřetní jako u e-mailů. Takže pozor na ně.

Trojské mobilní aplikace

Na Google Play to vypadá jako neškodná hra, užitečná appka nebo vyzváněcí melodie. A možná i je. Jenže zároveň to může být taky trojský kůň se schovaným škodlivým kódem. I když aplikaci zrovna nepoužíváte, ona si běží nenápadně na pozadí a krade přístupová hesla, ověřovací SMS do internetového bankovnictví a další citlivá data.

Obchody s aplikacemi dělají maximum pro to, aby se v nich tato „shnilá jablka“ neobjevovala, případně aby se na ně přišlo co nejrychleji. Ty, které proklouznou bezpečnostními systémy, ovšem umějí udělat opravdovou neplechu. Stojí za to si vždy proklepnout vývojáře aplikace a třeba si pročíst pár uživatelských recenzí.

Falešné faktury

Firmy někdy pod záplavou každodenní administrativy proplatí fakturu, kterou jim neposlal dodavatel, nýbrž internetový pirát. Někdy vypadají na chlup stejně jako obyčejné faktury, které od svého dodavatele dostáváte každý měsíc. Jen přijdou z neobvyklé adresy, je na nich jiné číslo účtu a kontaktní údaje. Když tam peníze opravdu pošlete, získat je zpět může být oříšek.

Oblíbeným trikem útočníků je také žádost o zaplacení fakturu jménem vašeho nadřízeného. Když totiž dostanete příkaz shora, je těžké neposlechnout. Obezřetnost je ale na místě. Než něco zaplatíte, porovnejte pro jistotu e-mailovou adresu, bankovní účet a kontaktní údaje. Pokud něco nesedí, do firmy zavolejte a vše si ověřte.

TIP: Oblíbený podvod minulých let, žádosti o peníze po Facebooku z falešných nebo hacknutých účtu, jsou na ústupu. Nezmizely sice úplně, ale pro podvodníky je čím dál těžší někoho oklamat díky stoupající oblibě dvoufaktorové autentizace. Používejte ji taky!

Pokud vám do schránky přijde podezřelý e-mail, faktura nebo narazíte na podivnou aplikaci, určitě nám dejte vědět. Volejte Helpdesk elektronického bankovnictví 495 800 111.

Přečtěte si také

Tipy a návody
Poradíme, jak neplatit zbytečně moc za směnárny, bankomaty i ubytování nebo jak si našetřit na příští dovolenou.
Tipy a návody
Co s hromadou mincí, jakmile naplníte prasátko? Zajděte do banky nebo na poštu a vložte si je zdarma na účet. Přečtěte si, jak na to.
Tipy a návody
V zahraničí se u bankomatu a při placení kartou často setkáte s nabídkou zaúčtování v korunách známou jako DCC. Většinou se nevyplatí, někdy ale ano. Přečtěte si proč.