Velmi výrazná a důležitá alej podél řeky tak přechází z města do krajiny. Budova HHQ tento fakt reflektuje a svou formou uzavírá od města plynoucí proměnlivý prostor nábřeží. Objekt vystupuje z řady a hledí zpět k městu, tvarováním hmoty budovy pak vytváří nástupní prostor připomínající náruč – a to nejen směrem k nové pěší lávce, ale i směrem k nábřeží přes Labe.

Mezi budovou a řekou je pak parter navržen jako kombinace udržovaných pobytových trávníků a extenzivních kvetoucích luk. Je vytvořen kultivovaný prostor, který je atraktivní pro chodce a nabízí vizuální kontakt mezi chodci a uživateli v interiéru. V roce 2024 pak na svahu koryta Labe zrealizovala ČSOB pobytové schody s malým plovoucím molem. Vzniká tak malá odpočinková zóna, která je nejen zpestřením místa, ale také pomyslným propojením řeky a zeleného pásu nábřeží.

Regulace

Paralelně s návrhem budovy byla na lokalitu území Aldis zpracována územní studie, která definovala jak regulativy v rozvojovém území okolo konferenčního centra, tak samotné úpravy Eliščina nábřeží. Vlastní návrh parteru budovy HHQ je první a finální úpravou proměny nábřeží. Budova ČSOB je iniciátorem pozitivní změny v rozvoji tohoto území. Byl proto navržen a realizován kvalitní parter, který podporuje živost a obyvatelnost městských prostor, tedy kvalitní prostor mezi budovami.

Architektonické řešení

Kompozice tvarového řešení

Budova má výrazný půdorysný tvar se dvěma venkovními a jedním vnitřním atriem. Vybrání objemu budovy v rozích napomáhá přiblížení hlavních vstupů do objektu k samému středu budovy. Jak již bylo výše popsáno, budova svým tvarem reaguje na širší kontext. Architektura budovy reflektuje hodnoty a společenskou odpovědnost stavebníka, které byly mj. ve vztahu k nové budově definovány následujícími výrazy: progresivní, dynamický, lehký a čistý, zároveň však stabilní a soudržný. Velká míra prosklení zajišťuje prolnutí exteriéru s interiérem a deklaruje otevřenost a přátelskost.

Zvýrazněním horizontálních linií, římsami mezi jednotlivými patry, je budova opticky snižována a tím pádem je zintenzivněna i vizuální komunikace stavby s okolím. Architektura je praktická a účelová, objem budovy je pevný a soudržný. Na všechny strany má dům stejný výraz, netvoří jej různé fasády. Pro výraz objektu je klíčový jeho půdorysný tvar, který o budově sděluje vše. Dům se stává přirozenou součástí místa. Otevřenou fasádou s okolím komunikuje a na nárožích ve vyšších patrech, v místech nejintenzivnější komunikace s okolím, jsou umístěna sdílená místa s čajovými kuchyňkami.

Úspěšné zapojení budovy do stávajícího prostředí je podmíněno napojením parteru na okolí. Na jihozápadní straně tak činí kavárna, která expanduje na jihozápadní piazzettu. Prostor jídelny vizuálně komunikuje s plochou louky na západním předpolí mezi budovou a nábřežím. Vstup do pobočky i kavárny je orientován do Collinovy ulice. Na severovýchodní piazzettu, která je na straně ke Gočárovu okruhu (ulici Pilnáčkově) přijíždí cyklisté, přicházejí návštěvníci či zaměstnanci, kteří přijeli autobusem nebo taxíkem. Střecha objektu je navržena jako pobytová zahrada v kontextu krajiny a místa. Pobytové plochy jsou komponovány tak, aby nabízely buď výhled na centrum města, nebo přes periferii na hřebeny Orlických hor či Krkonoš se Sněžkou.

Parter

Parter budovy je veřejně průchozí. Vstupní hala je zároveň budoucí pasáží, spojující křižovatku pěších cest na předmostí lávky s budoucí zástavbou rozvojového území severně od Gočárova okruhu. Střed vstupní haly je označen kruhovou recepcí, nad kterou se otvírá centrální vnitřní atrium přes všechna nadzemní podlaží. Kruhové atrium přivádí denní světlo do středu půdorysu a je přirozeným orientačním bodem ve všech nadzemních patrech. Ve vazbě na centrální společný prostor prostupují domem dvě vertikální jádra se schodišti, výtahy, hygienickým a technickým zázemím. Ve vstupní hale je přístup k těmto vertikálním jádrům kontrolován. Po obvodu vstupní haly jsou kromě těchto vstupů dále upořádány zasedací místnosti, vstup do jídelny, služební a servisní vstup.

Veřejnou část parteru pak tvoří kavárna přístupná z piazzetty i vstupní haly. Z kavárny a Collinovy ulice je přístupna pobočka banky, další pronajímatelné prostory pak z východní fasády. Rozsah bankovní pobočky a pronajímatelných prostorů byl stavebně proveden formou Shell&Core a interiér vestavován následně dle individuálních zadání nájemců. Dispozice zázemí kavárny je navržena tak, aby bylo možné obsluhovat jak prostor vstupní haly, tak poskytnout servis přilehlému hnízdu zasedacích místností. V severní části půdorysu je situována veřejně přístupná jídelna s přiléhající expediční částí gastrotechnického zázemí, které je vertikálním jádrem navázáno na zásobovací dvůr a produkční část gastroprovozu v podzemí. V severní části přízemí jsou situovány velíny objektu, kanceláře spisovny a podatelny. Podatelna a přístup do ní jsou orientovány do vstupní haly.

Nadzemní patra

Patra kanceláří se rozvíjí od středního kruhového atria, kam jsou směřovány výstupy z vertikálních komunikací. Organizace půdorysu je založena na hierarchizaci pracovního prostředí. Z centrálního prostoru prochází zaměstnanci kolem zasedacích místnosti do jednotlivých segmentů kancelářských pracovišť, která jsou vždy prostorově oddělena uzavřenou kanceláří, jednací místností nebo denní kuchyňkou. Všechna pracoviště jsou rozmístěna podél fasád či okolo čtvercových atrií tak, aby měla dostatek denního světla, případně kontakt s okolím. Kromě páteřních vertikálních komunikací, probíhajících středem půdorysu, jsou v krajních pozicích dispozice umístěna transparentní schodiště, která propojují druhé až čtvrté nadzemní podlaží.

Ve druhém a částečně třetím podlaží jsou umístěna pracoviště callcentra a videobankéřů. Pro videobankéře byl vyvinut modulový systém polouzavřených buněk, ze kterých jsou poskytovány služby klientům, prostřednictvím online videopřenosu. Ve třetím a čtvrtém patře jsou pak umístěna kancelářská pracoviště ve standardu office a back office.V patrech kanceláří a callcenter jsou vždy pro skupiny pracovišť tvořena zázemí s alternativními pracovními místy s volnějším uspořádáním mobiliáře, případně k nim přiléhají čajové kuchyňky v nárožní pozici půdorysu.

V posledním ustoupeném patře, které je orientované ke středovému kruhovému atriu a má přímou vazbu na střešní zahradu, jsou do koncových pozic dispozice umístěny dvě místnosti. Jedna slouží jako plnohodnotná kuchyňka, s možností ohřevu jídla ve víkendovém a nočním provozu, druhá je tělocvičnou. Do prstence okolo kruhového atria náleží také 4 zasedací místnosti, které jsou vizuálně propojeny jak s kruhovým atriem, tak se střešní zahradou. Významnou funkcí tohoto ustupujícího patra je propojení interiéru budovy s pobytovou zahradou na střeše. Celkový výraz střešní zahrady po zapojení vegetace působí přírodním a vitálním dojmem, přičemž nabízí možnost relaxace s výhledem do okolí. Fasáda ustupujícího patra obklopená zahradou je opatřena dřevěným obkladem.

Podzemní patra

Vjezd do podzemních z východní strany obstarává krytá rampa, která je jak pro automobily, tak (v oddělením pruhu) i pro cyklisty. Nejblíže k rampě je navržen zásobovací dvůr se zázemím budovy včetně gastrozázemí a energocentra. Dále je přes závory umožněn vjezd kolem místnosti ostrahy do podzemního parkoviště. V podzemních patrech jsou rovněž umístěny strojovny a další technické místnosti. Z podzemního parkoviště se pak zaměstnanci i návštěvníci dostanou buď dvojicí výtahů, nebo po schodišti do vstupní haly a dále pak přes turnikety a výtahy do jednotlivých pater objektu. V 1. podzemním podlaží je umístěna také kolárna a šatna pro cyklisty. Rampa vjezdu do podzemních garáží je zastřešena železobetonovou střešní deskou posazenou na sloupech, boky zastřešení jsou ponechány volné, se zábradlím.

Interiér

Stavba sama o sobě je přirozeně silná, prostorově velkorysá, svobodná a otevřená. Její interiér pak celý tento koncept podtrhává a zdůrazňuje. Půdorys budovy je symetrický, a proto bylo společným cílem ČSOB a architekta zpřehlednit orientaci uživatelů zejména od středového atria, na které jsou navázány vertikální komunikace. V interiéru jsou využity převážně přírodní materiály a jejich odstíny. K intuitivní navigaci v symetrickém půdorysu budovy napomáhá použití rozdílného materiálu akustických obkladů – na jižní straně ze světlé březové dýhy, na severní pak zase z tmavé bukové. Podobně jemný výrazový rozdíl je používán i ve vybavení interiéru mobiliářem. Jde hlavně o nábytek pro alternativní pracoviště. V celém domě jsou stejné modely nábytku, avšak pro každou světovou stranu v jiném odstínu. Prostory v budově, které jsou zrcadlově symetrické, tak získávají nezaměnitelný vzhled a identitu. Pracovní prostředí pak doplňuje bohatá vnitřní zeleň.

Nedílnou součástí interiéru budovy je informační systém, který má dvě základní vrstvy. První je strategicky navigační a reaguje na potřeby transparentnosti komunikace v rámci objektu. Pro tuto vrstvu je podstatné písmo a piktogramy, které byly pro budovu speciálně navrženy. Svým charakterem reagují na architektonický záměr budovy a odráží spíše organický charakter budovy než modernistickou pragmatičnost. Druhá vrstva je výtvarně estetická a jejím úkolem je pro změnu tematicky co nejsilněji reflektovat antropogenní příběh lokality. Ta se projevuje zejména v rámci struktur pohledových betonů (technologie grafického betonu, která je ve střední Evropě velmi ojedinělou) graficky tematizujících geologické složení lokality. V jednotlivých patrech jsou vždy na severních stranách sloupů otištěny grafické zkratky jednotlivých geologických vrstev podloží stavebního pozemku. Písmo, piktogramy a ilustrace vznikaly v kooperaci s Lukášem Kijonkou.

Architektonické a technické řešení z hlediska energetické náročnosti a udržitelnosti

Energetická náročnost budovy se odvíjí od architektonického návrhu, fyzikálních vlastností použitých stavebních materiálů a aktuálního provozu. Budova je architektonicky řešena jako kompaktní celek s minimálním členěním. Tím je dosaženo velice příznivého poměru plochy obvodových konstrukcí ke kubatuře a užitné ploše objektu. Procento prosklené svislé fasády v místnostech s trvalými pracovišti pro kancelářskou práci je 65 % (vztaženo na světlou výšku místnosti). Vhodným rozmístěním otevíracích otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy lze dosáhnout po většinu roku přirozeného větrání budovy.

Všechny svislé prosklené plochy vnějších fasád i atrií jsou opatřeny vnějším stíněním s inteligentním řízením. V přízemí, kde je přímý přístup k fasádě z veřejného prostranství, se k vnějšímu stínění využívají markýzy. Pod pultovým zasklením kruhového atria je pak instalováno vnitřní stínění. Mezi zasklením hlavního atria a stropem posledního nadzemního podlaží je akumulační prostor o průměrné výšce 2,7 m, který zajišťuje jímání a odvětrání teplého vzduchu, přičemž eliminuje riziko proudění ohřátého vzduchu do nejvýše situované kancelářské zóny. K zastřešení atrií bylo použito kvalitních skel.

Tepelné izolace obálky stavby jsou realizovány v souladu s doporučenými hodnotami dle ČSN. Objekt je vytápěn a chlazen tepelnými čerpadly. Jako zdroj energie slouží 107 energetických vrtů hlubokých až 200 metrů. Objekt není napojen na zdroj jiného energetického média kromě elektrické energie. Budova důsledně využívá přirozených zdrojů tepla a chladu a samozřejmě také teplo získané rekuperací z vnitřních zdrojů, což umožňuje dosáhnout mimořádně úsporného provozu. Část oken je vybavena elektromotorickým ovládáním, které zároveň umožňuje noční provětrávání budovy dle aktuální potřeby i předpokládaného vývoje teplot v dalších dnech.

Stavba a její okolí je odvodněno podle zásad hospodaření se srážkovými vodami, které kladou důraz na zachování přirozeného stavu vody v území ovlivněném urbanizací. Základními technickými nástroji jsou objekty retenčních zařízení podporujících výpar, vsakování a pomalý odtok srážkových vod. Jejich primárním účelem je eliminovat intenzitu odtoků srážkových vod ze zpevněných ploch při přívalových deštích, přispívat ke snížení kulminačních průtoků ve stokové síti a zmírňovat hydraulické a látkové zatížení vodního toku. Střešní pláště jsou realizovány jako střešní zahrady s intenzivní a extenzivní zelení se souvrstvími s retenční funkcí. Veškeré střešní plochy jsou svedeny vnitřní dešťovou kanalizací do akumulační nádrže dešťových vod, ze které je následně realizována závlaha střešních vegetačních ploch v obdobích sucha. Sekundárním, ovšem neméně důležitým účinkem všech uvedených opatření, je eliminace takzvaného efektu „heat island“ (tepelného ostrova).

Konstrukční řešení

Konstrukční systém objektu je monolitický železobetonový skelet doplněný o ztužující stěny jader a suterénní obvodové stěny. Konstrukce je řešena v základním modulu 8,1 × 8,1 m. Výjimkou jsou krajní moduly, které mají rozpon přibližně 9,3 m. Vodorovné konstrukce nadzemních i podzemních podlaží jsou podepřeny soustavou stěn komunikačních jader, obvodových stěn a soustavou sloupů. Základ stavby je navržen kombinovaný, plošný, na základové desce a je doplněn o velkoprůměrové vrtané piloty pod vertikálními konstrukcemi. Základová deska a obvodové stěny suterénu jsou v provedení tzv. bílé vany a jsou přímo vystaveny zemnímu prostředí a spodní vodě a jsou realizovány jako vodonepropustné.

Svislé nosné konstrukce jsou v převážné míře tvořeny železobetonovým monolitickým sloupovým systémem, doplněným o ztužující stěny jader a suterénní obvodové stěny. Stropní konstrukce jsou navrženy jako bezprůvlakové, křížem armované železobetonové desky, uložené na železobetonové sloupy a vnitřní jádra ze železobetonových stěn. Střešní deska nad 4. NP je (s ohledem na zatížení) nad sloupy doplněna o hlavice orientované nahoru do skladby střešního pláště. V konstrukci horní stavby jsou dva prosvětlovací světlíky čtvercového půdorysu v úrovni nad 2. NP, jeden kruhový je pak v úrovni nad ustupujícím 5. NP. Konstrukce zastřešení světlíků je ocelová, kruhový světlík je tvořen svařovanými vazníky s vloženými vaznicemi a čtvercové světlíky mají spojitou vícelodní šedavou příhradovou konstrukci.

Samostatným oddilatovaným konstrukčním prvkem je zastřešená vjezdová rampa pro vjezd do podzemí. Je tvořena podélnými opěrnými stěnami, jež jsou vzájemně spojeny základovou deskou založenou na pilotách. Ze stěn rampy jsou vykonzolovány železobetonové sloupy, na které je uloženo zastřešení tvořené železobetonovou monolitickou deskou.

Požadavky na šetrnost k životnímu prostředí

Jedním ze tří hlavních aspektů zadání byla orientace na šetrnost k životnímu prostředí. ČSOB má při svých investicích dlouhodobě definovány parametry, které v tomto ohledu zvažuje a posuzuje. Z dřívějších zkušeností se proto z důvodu objektivizace a potvrzení dosažení těchto cílů, pro svou novou výstavbu, orientuje na získání certifikátu LEED. Objekt hradecké regionální centrály dosáhl certifikátu LEED Platinum v komplexní kategorii New Constructions. V průběhu projektové i realizační fáze byl proto tomuto hodnocení důsledně podřízen proces rozhodování od koncepčních úvah až po schvalování jednotlivých materiálů použitých na stavbě.