Braniborská brána a Vítězný sloup v Berlíně nebudou v noci vidět. Pařížská Eiffelovka zhasne před půlnocí, dříve se ponoří do tmy i Louvre nebo zámek Versailles. V noci nebude svítit ani most Öresund, který spojuje Dánsko a Švédsko. Nejen památky, ale celá města potemňují, aby se ušetřila energie a prostředky nutné na svícení. Má to ale i další efekt, snižuje se světelný smog.

Nepříznivé vlivy světla

Světelné znečištění ovlivňuje celou přírodu. U živočichů se snižuje produkce melatoninu, kterému se říká hormon tmy. Ten má vliv na kvalitu jejich spánku, rozmnožování nebo orientaci v přírodě. Stromy pak vlivem světelného smogu stále častěji kvetou mimo sezónu, na podzim zase shazují listy později a jsou pak náchylné k poškození mrazem. Nedostatek melatoninu samozřejmě škodí i lidem, melatonin je totiž účinný antioxidant a podporuje funkci imunitního systému.

Budiž tma!

Výsledkem světelného smogu je, že úplnou tmu už v Česku nenajdete. Podle České astronomické společnosti máme jen tři oficiální tmavé plochy, a to v Jizerských horách, Moravskoslezských Beskydech a na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje.

Jak z toho ven?

Města se snaží zmírnit světelný smog instalací lamp, které produkují minimum škodlivého modrého světla. Moderní lampy také umí měnit intenzitu osvětlení, reagují na pohyb.

Doma, pokud si nechcete světlem spíš ubližovat, byste měli dodržet několik doporučení:

• Alespoň dvě hodiny před usnutím noste speciální brýle blokující modré světlo (všechno vidíte, jen trochu růžově, ale zase se vám bude dobře usínat)
• Pokud si čtete před spaním, namiřte světlo lampičky přímo na text, ne vám do očí
• Takzvané bodovky používejte jen pro nasvícení jednotlivých objektů, ne celých místností

Spořicí bonus navíc: LED svítidla spotřebují 4x méně energie oproti halogenovým a svítí dokonce až 7x déle.

 

Zpět na newsletter Následující článek