Dezinformace
Mají snahu se tvářit jako objektivní a pravdivé zprávy. Ale pozor, záměrně využívají manipulativní techniky a cíleně vyvolávají nevraživost či strach. Při jejich ověřování často zjistíte, že tvrzení jsou lživá a lidé, kterým je „vkládají do úst“, je nikdy neřekli. Existuje celá řada dezinformačních webů. Informace si vždy ověřujte z více nezávislých zdrojů!
Dezinformace je úmyslné šíření nepravdivých informací s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají. Tyto informace mají silně manipulativní podtext a cíleně se snaží vyvolat strach. Člověk, který nepravdivé informace šíří, je dezinformátor a využívá k tomu sociální sítě či dezinformační média, nejčastěji dezinformační zpravodajské webové stránky. Někdy je cílem dezinformace jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní hodnotu předstíráním, že existuje alternativní pravda nebo že nikdo neříká pravdu. Motivem dezinformátora často může být vydělání peněz nebo získání volené funkce. Největší nebezpečí dezinformací spočívá v tom, že manipulací a strachem ovlivňují smyšlení těch, kteří je přijímají a ti se pak pod jejich vlivem chovají iracionálně.
Jak podvod poznáte
- Obsah zprávy je manipulativní a vyvolává strach či obavu.
- Často je zmiňován pouze jeden zdroj, případně citovaná pouze jedna osoba.
- Absence odlišného názoru či jakéhokoli jiného pohledu na problematiku.
- Zprávy jsou šířeny neobjektivními a nepříliš známými zpravodajskými webovými stránkami.
Co dělat
- Nepodléhejte panice na základě jednoho článku.
- Veškeré informace si ověřujte, nejlépe z oficiálního zdroje či tradičních veřejnoprávních médií.
- Nešiřte dál zprávy, u nichž si nejste jistí, že nejsou dezinformační, aby se i z vás nestal dezinformátor.
Podívejte se na díl ze seriálu „Tohle radši nezkoušejte!“, který se věnuje této problematice
Reálný příběh oběti
Josef, 55 let, svářeč
Myslel jsem si, že všichni uprchlíci jenom zneužívají dávky a náš systém. Zatímco my žijem z ruky do huby, jim vláda sype. Člověk musí číst totiž ty správné zdroje, aby se dozvěděl pravdu. Měl jsem hrozný vztek. Všechny ty články jsem rozesílal svým známým, protože televize nám taky lže. Po práci jsem si šel sednout na pivo, a když jsem se vracel domů, potkal jsem jednu ženskou, spustila na mě ukrajinsky. Napadl jsem ji. Nejdřív slovně, pak jsem jí dal ránu. Sebrali mě. A já si myslel, že bráním svoji vlast. Až pak jsem se dozvěděl, že byla zdravotní sestra a neudělala nic špatného. Utekla před válkou a našla si tady i práci. Nechal jsem se ovládnout strachem.